Stezka začíná v Jílové u Prahy, asi 35 km od Prahy ve známém hornickém městečku, kde se zlato dolovalo již za doby Keltů pred naším letopočtem, s jehož pomocí se přemyslovci z knížat stali králové (to muselo být zlata odvezeno do Německa... ), ale opravdový rozmach nastal za krále Karla IV., který Jílové jmenoval královským horním městem. S pomocí jílovského zlata (v té době na 500 dolů ročně vytěžilo zhruba 90 kg) financoval stavbu Karlova mostu, hradu Karlštějn a nechal vyrobit české korunovační klenoty. V dalších letech již tak těžba výnosná nebyla a skončila oficiálně v roce 1968. Zajímavostí může být to, že dnešní budovu muzea v Jílovém - dům Mince, pocházejícího ze 14 století (dřívější dům královského horního úřadu - sídlo královského hormistra - kontrola nad těžbou zlata), koupil od měšťanů za doby císaře Rudolfa II., dvorní alchymista Eduard Kelley.
Dnes je v muzeu otevřena stálá expozice o historii obydlení tohoto regionu Kelty, dolování zlata, ve sklepních prostorách se návštěvník seznámí s historií Ostrovského kláštera, druhého nejstaršího mužského kláštera v Čechách, založeného v roce 999, a nepravidelné expozice - historie trampingu v Čechách a na Posázaví, výstava věnována Foglarovii a putovní výstava pračky... Dokonce v letním období si může návštěvník vyzkoušet rýžování zlata.
Zásluhu na tom má místní rodák, písmák a majitel koloniálu Leopold Čihák, který městu v roce 1891 daroval na 400 předmětů z vlastní sbírky, týkajících se hornictví. Dále v tom pokračoval jeho syn Leopold, správce tamního muzea. K rodině Čiháků se váže ještě jedna zajímavost stojící za zmínku - manželka druhého syna Růžena Machová, byla jedna ze tří prvních žen, která vystudovala Karlovu Univerzitu a dosáhla titulu doktor všeobecného lékařství.
Od muzea vede naučná "zlatokopecká" stezka okolní krajinou. Součástí je návštěva dolu Sv. Leopold, kde si můžete prohlédnout částečně zrekonstruovaný důl na zlato a seznámit se jak se dolovolalo zlato ve středověku. Po absolvování prohlídky dojdete pod známý železniční kamenný most Žampach.
Zásluhu na tom má místní rodák, písmák a majitel koloniálu Leopold Čihák, který městu v roce 1891 daroval na 400 předmětů z vlastní sbírky, týkajících se hornictví. Dále v tom pokračoval jeho syn Leopold, správce tamního muzea. K rodině Čiháků se váže ještě jedna zajímavost stojící za zmínku - manželka druhého syna Růžena Machová, byla jedna ze tří prvních žen, která vystudovala Karlovu Univerzitu a dosáhla titulu doktor všeobecného lékařství.
Od muzea vede naučná "zlatokopecká" stezka okolní krajinou. Součástí je návštěva dolu Sv. Leopold, kde si můžete prohlédnout částečně zrekonstruovaný důl na zlato a seznámit se jak se dolovolalo zlato ve středověku. Po absolvování prohlídky dojdete pod známý železniční kamenný most Žampach.
Kamenný most na Žampachu je dle některých zdrojů nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě. Technické parametry: výška - od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour - 41,73 m, délka je 109 m. Most má sedm oblouků. Je postaven ze žuly.Most se stavěl v letech 1897 - 1899. První vlak tudy projel 1. května 1900. Pracovali na něm dělníci z celé Evropy, zejména Italové.
Trať tudy vede hlavně díky tlaku konopišťského panství, které potřebovalo z nedalekého lomu u zastávky Pecerady dopravovat po železnici kámen.
Trať tudy vede hlavně díky tlaku konopišťského panství, které potřebovalo z nedalekého lomu u zastávky Pecerady dopravovat po železnici kámen.
Most nikdy nebyl opravován, přestože přes něj denně projede okolo třiceti vlaků. Pod viaduktem se můžete projít kdykoli anebo se po něm projet "Posázavským pacifikem".
Fotogalerii naleznete
