Buena Vista Social Club

Vše co se v životě děje má svůj smysl. Do nedávna jsem tomu nevěřil, ale po zkušenostech, které se mi staly v posledním půl roce a současně s

předchozími zažitky

už nejsem tak překvapen.

Takže když jsem se z důvodu frustrace, že mi skončil kurz tance salsy a moji instruktoři Angelo a Jana odjeli na Kubu, že následné náhodilé návštěvy klubů mě nenaplňují, protože ještě nejsem takový dobrý tanečník jako jiní, kteří tancují desetkrát déle než já a nedokáži partnerky uspokojit, hmm tancem (aspoň ne ty které jsou tanečně na vyšší úrovni)...., přihlásil na taneční víkend s Mandym Valdésem, netušil jsem, že
- nejenom, že si opravdu zatancuji (omlouvám se těm kteří si nezatancovali se mnou)
- nejenom. že se seznámím s některými zajímavými lidmi (děkuji za hezký večer)
ale že se dozvím, kdo mě to vlastně učí tancovat (

Angelo Lepirado

), kdo to vlastně je

Compay Segundo

(Francisco Lepirado), co to znamená Buena Vista Social Club a že ucítím nejenom rytmus tance son a salsa (moc děkuji.... ).

Díky tomu jsem se doma vrhnul na opravdu intenzivní prohlížení internetu a hltání jakékoli informace o staré muzice na Kubě, nastavení internetových rádií přímo z Kuby, a nakonec získání informace že ve

Světozoru

promítají film Buena Vista Social Club.
A světe div se, zrovna zítra, pozítří, popozítří.... takže to vlastně stihnu.
:)

Náhoda? Asi ne....
:)

Kdo tento film ještě neviděl, doporučuji si udělat dopoledne nebo odpoledne čas a navštívit. Uvidí naživo takové legendy jako

Compay Segundo, Eliades Ochoa, Rubén González, Omara Portuondo, Amadíto Valdés, Ibrahim Ferrer, Juan de Marcos González, Pio Leyva, Manuel "Puntillita" Licea, Orlando "Cachaito" López, Manuel "Guajiro" Mirabal, Barbarito Torres a samozřejmě lidi kteří to všechno spískali - Ry Cooder, jeho syn Joachim a producent Nick Gold.

(galerie zde...)

A třeba ucítí dávnou atmosféru hudby na Kubě.
Film získal v roce 1999 cenu Grammy za hudbu a v roce 2000 byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film.

Škoda jen, že už nestihnu výstavu

Wima Wenderse a jeho ženy Donaty

,

která skončila v srpnu a právě svojí tématikou byla s tímto filmem úzce spjatá, protože vystavovala obrazové materiály z doby vzniku filmu.

Pro ostatní, kteří ji taky nestihli, alespoň malá ochutnávka

zde

.

Salsa podruhé

O víkendu jsem na akci na Macháči se střídavými úspěchy vytočil několik partnerek, některé se nedaly.., a některé vytočily mě... :)

Fotečky jsou zde:

http://picasaweb.google.com/DuchCasper/MChZ2007

a

zde.

Konečně jsem zjistil kdo to byl legendární dědeček mého instruktora tance a dneska jsem s úspěchem sehnal několik jeho písniček.

Více zde:

http://www.rub.ic.cz/Music/index.php

Novinky na CD (3)

Více zde:

http://www.rub.ic.cz/Music/index.php

Zlatokopeckou stezkou

Stezka začíná v Jílové u Prahy, asi 35 km od Prahy ve známém hornickém městečku, kde se zlato dolovalo již za doby Keltů pred naším letopočtem, s jehož pomocí se přemyslovci z knížat stali králové (to muselo být zlata odvezeno do Německa... ), ale opravdový rozmach nastal za krále Karla IV., který Jílové jmenoval královským horním městem. S pomocí jílovského zlata (v té době na 500 dolů ročně vytěžilo zhruba 90 kg) financoval stavbu Karlova mostu, hradu Karlštějn a nechal vyrobit české korunovační klenoty. V dalších letech již tak těžba výnosná nebyla a skončila oficiálně v roce 1968. Zajímavostí může být to, že dnešní budovu muzea v Jílovém - dům Mince, pocházejícího ze 14 století (dřívější dům královského horního úřadu - sídlo královského hormistra - kontrola nad těžbou zlata), koupil od měšťanů za doby císaře Rudolfa II., dvorní alchymista Eduard Kelley.

Dnes je v muzeu otevřena stálá expozice o historii obydlení tohoto regionu Kelty, dolování zlata, ve sklepních prostorách se návštěvník seznámí s historií Ostrovského kláštera, druhého nejstaršího mužského kláštera v Čechách, založeného v roce 999, a nepravidelné expozice - historie trampingu v Čechách a na Posázaví, výstava věnována Foglarovii a putovní výstava pračky... Dokonce v letním období si může návštěvník vyzkoušet rýžování zlata.
Zásluhu na tom má místní rodák, písmák a majitel koloniálu Leopold Čihák, který městu v roce 1891 daroval na 400 předmětů z vlastní sbírky, týkajících se hornictví. Dále v tom pokračoval jeho syn Leopold, správce tamního muzea. K rodině Čiháků se váže ještě jedna zajímavost stojící za zmínku - manželka druhého syna Růžena Machová, byla jedna ze tří prvních žen, která vystudovala Karlovu Univerzitu a dosáhla titulu doktor všeobecného lékařství.
Od muzea vede naučná "zlatokopecká" stezka okolní krajinou. Součástí je návštěva dolu Sv. Leopold, kde si můžete prohlédnout částečně zrekonstruovaný důl na zlato a seznámit se jak se dolovolalo zlato ve středověku. Po absolvování prohlídky dojdete pod známý železniční kamenný most Žampach.

Kamenný most na Žampachu je dle některých zdrojů nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě. Technické parametry: výška - od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour - 41,73 m, délka je 109 m. Most má sedm oblouků. Je postaven ze žuly.Most se stavěl v letech 1897 - 1899. První vlak tudy projel 1. května 1900. Pracovali na něm dělníci z celé Evropy, zejména Italové.
Trať tudy vede hlavně díky tlaku konopišťského panství, které potřebovalo z nedalekého lomu u zastávky Pecerady dopravovat po železnici kámen.

Most nikdy nebyl opravován, přestože přes něj denně projede okolo třiceti vlaků. Pod viaduktem se můžete projít kdykoli anebo se po něm projet "Posázavským pacifikem".

Fotogalerii naleznete

zde.

Novinky na CD (2)

The Traveling Wilburys - Collection (Warner Music)

Legendární superkapela (ve složení - George Harrison, Jeff Lynne, Bob Dylan, Tom Petty, and Roy Orbison) před dvaceti lety poprvé spolupracovala na B-singlu George Harrisona. Součástí DVD je i dokumentární pořad o nahrávání.

Paula Cole - Courage (Decca)

Držitelka Grammy Paula Cole po devíti letech vydává nové album.

Garbage - Absolut Garbage (Almo Sounds)

Výběrové album s jednou novou skladbou.

Israel Kamakawiwo'olearbage - Facing Future

Dnes jijž zemřelý velice populární hawaiský zpěvák, známý především svou písní "What a Wanderfull World", která se hojně používala jako filmová píseň (Namátkou finální píseň filmů Meet Joe Black a Finding Forrester).

Enrique Iglesias - Insomniac (Universal)

Slavný syn snad ještě slavnějšího otce, zpěvák ale také autor takových hitů, jako jsou "Bailamos", "Rhytm Divine" či "Hero", konečně ukončil dlouhé, čtyřleté čekání na novou desku a příští týden se vytasí s novinkou "Insomniac". O tom, že se bude jednat o velmi pestrou kolekci, svědčí už dosti dlouhý seznam producentů, ze kterého lze vybrat jména jako John Shanks (Michelle Branch, Kelly Clarkson, The Corrs) nebo Sean Garrett (Usher, Ciara, Chris Brown).

Bruce Springsteen With The Sessions Band - Live In Dublin (Sony BMG)

Valnou část loňského roku strávil Bruce "Boss" Springsteen a jeho Seeger Session Band na světovém turné, které mimo jiné zahrnovalo i tři koncerty v Point Theatre v irském Dublinu. Na tomto turné nezněly nejslavnější Springsteenovy hity, ale jeho rané skladby a především pak hudební lahůdky z mnoha žánrů, jako jsou country, gospel, folk či rock. Záznam těchto koncertů s jednoduchým názvem "Live In Dublin" se dostává nyní na pulty obchodů, a to hned v několika podobách. Můžete narazit na klasické CD nebo DVD, kombinaci obou a fajnšmekři si jej mohou vychutnat i na Blu-Ray. O tom, jaká živelná atmosféra na koncertech panovala a co můžete na "Live In Dublin" vidět respektive slyšet, nastiňuje

tento trailer

.

Suzanne Vega - Beauty & Crime (EMI)

Po šesti albech a cca dvaceti letech se vydavatelství A&M rozhodlo ukončit smlouvu se Suzanne Vega - matadorkou ženské písničkářské, či chcete-li folkové scény. Všechno špatné je pro něco dobré, a tak Vega nakonec skončila pod křídly legendárního labelu Blue Note, kde nyní vydává sedmou řadovou desku "Beauty & Crime". Určitý obrázek, jak zní tahle deska, kterou produkoval producentský elév Jimmy Hogarth, jenž má ale už zkušenosti s debuty Amy Whinehouse, Jamese Blunta či Corinne Bailey Rae, si můžete vytvořit díky třem skladbám na

jejím myspace

.

(recenze)

Lenka Dusilová - Spatřit světlo světa (2002)

(recenze)

Lenka Dusilová - Lenka Dusilová (2000)

Navarová, Guitierrez, Cába - Tres (1995)

Paul McCartney - Memory Almost Full (Universal)

Ex-Beatle Sir Paul McCartney je v poslední době velice aktivní. Po roce a půl po vydání poslední řadové desky

"Chaos And Creation In The Backyard"

přichází s novinkou "Memory Almost Full". Dle vlastních slov je novinka velmi osobní kolekcí, kde se snaží trochu bilancovat a vzpomínat, především na dětství, Liverpool a všechno, co je pryč. Ukázky všech písniček je možné najít na

speciálním webu

novinky "Memory Almost Full".

(recenze)

Grinderman - Grinderman (EMI)

Hudební kritika hovoří v souvislosti s projektem Grinderman, za nímž stojí Nick Cave, Warren Ellis, Martyn Casey a Jim Sclavunos, o větší syrovosti, než kterou kdy hráli The Bad Seeds. Album, které obsahuje jedenáct písní, předznamenal v lednu singl "Get It On". Společně s další skladbou z alba jej Grinderman umístili na

svůj myspace

.

(recenze)

Topas, Stopa - rozhlasové nahrávky

Jedinečné rozhlasové nahrávky folkové skupiny Topas a trampské skupiny Stopa


Aktuální seznam MP3 najdete

zde

.

Koncert Jozero

Flaeming-Skate 2007

Počasí se náramně vyvedlo, nebylo ani horko, ani nepršelo, takže jsme mohli vyzkoušet projet všech 185 km cestiček speciálně postavených pro bruslaře a kolaře.
Po ubytování v rodinném kempu u

Lűdemannů

v Kôrbitzu, jsme trochu přetáhli večerku a zpívali jsme ve stodole do 3 ráno, Následující den někteří (posádka modrého vozu ve složení Jana, Martina, Romča, Michal a Ruda), realisticky zhodnotili své možnosti a rozhodli se opravdu neabsolvovat všech 185 km, ale stačila jim trasa RK4 v délce 43 km.

S velice častými zastávkami na odpočívadlech, bistrech, cukrárnách a památkách tuto vzdálenost s úspěchem zvládli (kromě Martiny, která si pravděpodobně narazila žebra) a dokonce dostihli skupinky bruslařů, kteří se rozhodli pro trasu jinou, v délce asi 100 km.
Sobotní večer již nebyl v duchu bouřlivého zpívání, takže jsme se odebrali do spacáků relativně brzy. Nedělní den jsme využili na delší výlet po památkách Jůteborgu, klášteru Zinna a asi hodinové kroužení po trase RK2 (11 km).

Při příští inline párty možná navštívíme Berlín nebo tropický ostrov.... :)

Oficiální stránky Flaeming-Skate Parku

Oficiální stránky Tropického ostrova

Výlety, toulky Prahou

Přibyly nové sekce v deníčku a fotogalerii:

Výlety - zachycující zajímavé kouty naší vlasti (fotogalerie)
Toulky Prahou - seznamování se zajímavou historií hlavního města
a s různýma objektama v Praze a jejich historií (fotogalerie)

Nepravidelně se zde budou objevovat postřehy ze zajímavých koutů naší republiky a současně taky povídání o zajímavých a zapomenutých objektech, budovách, historii Prahy spojené s fotodokumentací.

Jako první se zde objevila naučná stezka "Krajinou barona Rinhoffera"(našeho velkého strojírenského průmyslníka), další se připravuje povídání o domku na Kampě, kde bydlel abbé Dobrovský a Jan Werich a v současnosti je budova v docela havarijním stavu...

Krajinou barona Ringhoffera

Historie rodiny Ringhofferů začala v Čechách před více jak dvěma sty lety. V roce 1769 přišel ze šoproňského komitátu do Prahy mědikovecký mistr František Ringhoffer. O pět let později dosáhl mistrovského glejtu a byl přijat do pražského cechu.
Na rohu Platnéřské ulice a Mariánského náměstí v Praze si otevřel dílnu na výrobu pivovarnických pánví a zařízení pro lihovary. Jeho syn Josef pak zřídil v obci Kamenici jižně od Prahy hamr, později převzal otcovu pražskou živnost, rozšířil výrobu o nové prostory a vytvořil tak podmínky pro svého potomka Františka, který přestěhoval mědikoveckou výrobu do Mariánské, dnešní Opletalovy ulice.
Mladý František Ringhoffer patřil k moderním a podnikavým mužům poloviny 19. století. Hodně cestoval, sbíral zkušenosti a nakonec vsadil na rozvoj železnice. V roce 1852 koupil na Smíchově pozemky a vybudoval zde základy pozdějších slavných Ringhofferových závodů, které byly po celém světě známé výrobou luxusních salonních železničních vozů. Jeho tři vnukové - František, Alfred a Hanuš pak přivedly Ringhofferovy závody až do podoby koncernu, do kterého byly včleněny i závody v Kopřivnici, Studénce a České Lípě.
Kromě prosperujícího strojírenského podniku však František Ringhoffer směroval svoje aktivity i na venkov, do kraje, který objevil již jeho otec - do okolí Kamenice, na Velkopopovicko a do Štiřína. Do míst, která si o mnoho let později oblíbil i rodák z Hrusic, malíř a spisovatel Josef Lada. Oba, jak baron Ringhoffer, tak Lada, proslavili svůj zamilovaný kraj po celém světě.
Rozsáhlé území sahající od Dolní Lomnice přes Velké Popovice, Štiřín a Kamenici až ke Kostelci u Křížků. V tomto kraji lesů, rybníků, luk a úhledných vesnic realizoval baron František Ringhoffer své hospodářské, společenské i kulturní záměry. Jeho podíl na spoluutváření krajiny se projevil nejen založením Velkopopovického pivovaru, rekonstrukcí zámku ve Štiříně, opravou cest a péčí o historické památky, ale i zájmem o lidské osudy a celkovou prosperitu regionu.
Kvalitu zdejších vydatných podzemních pramenů objevil František Ringhoffer ještě před založením Velkopopovického pivovaru. Vodu z Mariánské studánky v Kamenici si dokonce nechával posílat i do svého sídla na Smíchově. Později se deset lesních pramenů stalo zásobárnou nejkvalitnější vody pro výrobu skvělého Velkopopovického Kozla. Spolu s tradičními recepturami, vynikajícím sladem a chmelem je zdejší voda jednou ze záruk prvotřídní chuti piva, které má pevné místo na domácím i zahraničních trzích.

Zámek ve Štiříně.

Kdysi, na počátku 15. století, zde stávala středověká tvrz, kterou vlastnili střídavě arcibiskupové a šlechtické rody. V době, kdy zde sídlil rod Salm-Reifferscheidů, došlo k přestavbě tvrze na jednopatrový, trojkřídlý zámek. V letech 1900 - 1905, už za Ringhofferů, získal zámek prakticky dnešní podobu. Od roku 1995, kdy patří ministerstvu zahraničí, byl znovu velmi citlivě a náročně zrekonstruován a dnes funguje jako exkluzivní hotel. Ze zámeckého parku se stalo nádherné devítijamkové golfové hřiště, zázemí hráčům poskytuje "Dům ATIS", nachází se zde i restaurace, kde se určitě můžeme zastavit a občerstvit se, aniž bychom vyčerpali svoji peněženku. Na památku barona Ringhoffera zde byl také před dvěma lety vysazen a pamětní deskou opatřen vzácný keř - Kolkwitzie amabilis ( kolkvicie krásná ).

Obec Kamenice

Už v roce 1890 zde založili Ringhofferové hamry. V bývalém mlýně, který přestavěli na mědikoveckou dílnu, se začala psát historie úspěchu Ringhofferů - podnikatelů.

Ve středověku byla Kamenice vladyckým zbožím s tvrzí, která stála na místě dnešního kamenického zámku. Založení tvrze samotné není historicky doloženo. Jako první z majitelů tvrze se připomíná r. 1266 vladyka Ratmír z Kamenice. Z 11. století pocházejí doklady o rodu Ťepťoviců z Těptína. V 15. století náležela kamenická tvrz obci Novému Městu pražskému a až do roku 1763 se zde vystřídalo více majitelů, mezi jinými

Lobkovicové

, Pavel Michna z Vacínova, Arnošt z Valdštejna a další. Od roku 1763 se Kamenice téměř na sto let stala oblíbeným letním sídlem pražských biskupů, kteří upravili panské sídlo do podoby zámku. Od roku 1820 začal na Kamenicku hospodařit rod

Ringhofferů

, který zde zřídil ve starém mlýně měděný hamr. Tento krok byl počátkem velkých změn, ke kterým v celé oblasti následně došlo a které do krajiny, až dosud převážně zemědělské, přinesly nový výrobní a průmyslový ruch. V roce 1860 zakoupil pražský průmyslník František Ringhoffer kamenický zámek, který nechal další majitel z rodiny Ringhofferů, baron František Ringhoffer, v létech 1875 - 1880 přestavět podle návrhu architekta

J. Stibrala

v reprezentativní sídlo ve stylu novoanglické gotiky. Okolní krajina počala být postupně přetvářena ve velký lesopark.

V roce 1870 koupil František Ringhoffer i štiřínský zámek, jenž pak byl v letech 1900 - 1905 rekonstruován opět podle návrhu architekta J. Stibrala do dnešní podoby. Okolní park byl rozšířen v přírodně krajinářském stylu až na 12 hektarů, jehož součastí byly i rozsáhlé skleníky. Ke štiřínskému zámku patřil lihovar, pivovar, ovčín a cihelna.
Do r. 1890 se rozšířil ve zdejším kraji majetek rodiny Ringhofferů o Kamenici, Štiřín, Kostelec u Křížku, Velké Popovice a Lojovice až na 2 950 hektarů.

Hrobka rodiny Ringhofferů.

Místo posledního odpočinku členů rodiny Ringhofferů. Na Zaječím vrchu nad Kamenicí stojí rodinná hrobka. Je spojena stromořadím s areálem zámku Kamenice. Areál je ohraničen zachovalou kamennou zdí, vstup do areálu tvoří kovaná vrata vsazená mezi dva hranolové pilíře zakončené kamennými kříži. Samotná hrobka je tvořena půlkruhovou zdí s kovanými mísami, uprostřed je socha ukřižovaného Krista od J. V. Myslbeka (dostal za ni zlatou medaili v roce 1892 na Pařížském salónu). V dolní části hrobky je obdélná kovová deska s rodovým znakem Ringhofferů. Malý monument velkým mužům. Vzpomeneme zde nejen podnikatelských úspěchů a zdatnosti několika generací rodiny, ale i celé řady činů, díky nimž v roce 1873 získal František Ringhoffer od rakouského císaře Františka Josefa II. dědičný šlechtický titul baron.

Ukřižovaný (Josef Václav Myslbek)

Pracoval na něm přes deset let. Když toto dílo spatřil r. 1892 na pařížské výstavě August Rodin, prohlásil, že „nikdo na světě nevytvořil Krista lepšího“.
O tom, jak daleko byl Myslbek schopen jít za uměleckou pravdou, jak podrobná studia podstoupil, zachoval vzpomínku prof. J. Hlava, někdejší ředitel Patologického ústavu v pražských Kateřinkách. Jako vůbec jediný ze sochařů přišel Myslbek za prof. Hlavou s prosbou, aby si mohl v pitevně ověřit způsob ukřižování. Zajímal ho především technický problém přibití rukou ukřižovaného. Hlava ve svých vzpomínkách líčí, jak si Myslbek přinesl kované hřeby a dal si postavit desku z fošen. „Chtěl těmi hřeby probít dlaně mrtvoly. Upozornil jsem ho, že se takto připevněné tělo neudrží. Ruce je nutno probít až za zápěstním vazem, neboť dlaň má pouze podélné šlachy, které váze těla neodolají. Vše marně, Myslbek trval na svém. Probili dlaně dle jeho návodu. Druhý den ráno ale visel nebožtík hlavou až k zemi, zavěšen pouze za nohy…“ Ačkoli prof. Hlava sochaři přesně vysvětlil, jak se kdysi ukřižovávalo, Myslbek historickou pravdu ve jménu své pravdy umělecké posléze beztak odmítl. Nemohl přijmout skutečnost, že by ukřižování podle reality, za zápěstím, způsobilo neestetické svěšení dlaní. V tomto směru přijal stejné řešení jako většina ostatních sochařů i malířů.

Fotogalerii naleznete

zde

.

Novinky na CD (1)

Tori Amos - American Doll Posse (Sony BMG)

Na svém novém albu "American Doll Posse" vrací rusovlasá písničkářka do hry nástroje použité na dřívějších deskách - harpsichord a Wurlitzer. K nahrávání si také pořídila nové mikrofony a nové piáno, s nímž pojede turné k novince. Tu podporuje i pětice rolí, do kterých se Tori stylizovala nejen na obalu. Santa, Clyde, Isabel, Tori, a Pip mají totiž také každá svůj blog. Tři skladby zpěvačka streamuje na svém

webu

.

Výborné, něco mezi Patti Smith a Kate Bush, v létě je koncert v Praze, doporučuji.

Alison Krauss -

A Hundred Miles Or More: A Collection

Amy Winehouse - Back To Black (Universal)

Anglická soulová zpěvačka navazuje na svůj tři roky starý debut novinkou "Back To Black". Desku, v Británii překvapivě dobře přijatou (číslo tři na albovém žebříčku), s ní natočili hiphopoví producenti Salaam Remi a Mark Ronson a propaguje ji singl "Rehab", jehož klip i stream najdete na jejím

myspace

společně s dalšími ukázkami z desky.

(recenze)

Avril Lavigne - The Best Damn Thing (Sony BMG)

Třetí řadové album kanadské rockerky Avril Lavigne se vrací zpět k jejím teen-punkovým kořenům. Mezi producenty nechybí tentokrát například Dr.Luke (mimo jiné Pink). Desku propaguje singl "Girlfriend", který Lavigne nabízí k poslechu na svém

myspace profilu

. Píseň navíc nazpívala v dalších sedmi jazycích a přidala k sedmi různým verzím alba jako bonus.

(recenze)

Björk - Volta (Universal)

Islandská avantgardní zpěvačka Björk v souvislosti se svým šestým albem "Volta" překvapila své fanoušky informacemi o množství hostů, které si na něj pozvala. Desítku skladeb vokálně, muzikantsky nebo producentsky podpořili napříkad Antony Hagerty z Antony And The Johnsons, Mark Bell z LFO, Afričani Konono N°1 nebo Timbaland. Ten se kromě dalších dvou skladeb z desky podílel na pilotu "Earth Intruders", jehož ukázku společně se třemi dalšími úryvky nabízí Björk na svém

myspace profilu

.

(recenze)

Dolores O'riordan - Are You Listening?

Sólové debutové album zpěvačky skupiny Cranberries v koprodukci s Youth (Verve, U2) je návrat do minulosti, do doby 80 let, do doby skupin Siouxsie and the Banshees a Sinead O'Connor.

(recenze)

Patti Smith - Twelve (Sony BMG)

Punková muzikantka a čerstvá členka Síně slávy rock'n'rollu Patti Smith vydává album coververzí. Na desku "Twelve" přezpívala po svém písně Stevieho Wondera, Tears For Fears, Nirvany, Boba Dylana a dalších. Na nahrávce se podíleli například Flea z Red Hot Chili Peppers nebo Richard Robinson z Black Crowes.

(recenze)

Michael Bublé - Call Me Irresponsible (Warner Music)

Kanaďan Michael Bublé i tento rok dodrží svoji normu

jedna deska ročně

, a jeho fanoušci se tak mohou těšit na novinku "Call Me Irresponsible". Opět se jim dostane příjemné směsice swingu a popu, jazzových standardů jako například "The Best Is Yet To Come" či "Comin' Home Baby" a převzatých skladeb, kde se ujal takových hitů, jakými jsou Claptonova "Wonderful Tonight" nebo Elvisova "Always On My Mind". Několik ukázek z "Call Me Irresponsible" si můžete poslechnout jak na Bublého

myspace

, tak i na jeho

oficiálních stránkách

.

Martina McBride - Waking Up Laughing (Sony BMG)

Nebývá obvyklé, aby u nás vycházely country desky ve stejný den jako ve Spojených Státech. V případě jedné z největších country star Martiny McBride, která se po veleúspěšném albu "Timeless" vrací po dvou letech s novinkou "Waking Up Laughing", je to samozřejmostí. První ochutnávku z téhle desky v podobě singlu "Anyway" si můžete poslechnout na jejím

myspace

.

Lucinda Williams - West (Universal)

Lucinda Williams aneb ženský Bob Dylan je velkou postavou americké folkové hudby a nejen té. Je držitelkou tří cen Grammy, jedné folkové, jedné rockové a jedné country, a hodnocení jejích desek je málokdy jiné, než vynikající. Novinka "West" vyšla ve Státech už 13. února a přináší opět melodie podané osobitým syrovým způsobem. Ukázky čtyř skladeb z desky si můžete poslechnout na

zpěvaččině myspace

.

Elliott Smith - New Moon

Když před čtyřmi lety

Elliott Smith

spáchal sebevraždu, čekala se záplava posmrtných desek z materiálu, který hyperaktivní folkař nahrál za svého života. Nestalo se, "From A Basement On The Hill" vydané rok po jeho smrti, zůstalo dlouho osamocené. Nicméně, čerstvé zprávy z labelu Kill Rock Stars jsou pro fanoušky vynikajícího písničkáře příznivé, v květnu vyjde dvojalbum "New Moon" složené z nevydaných písní, které vznikly mezi lety 1994 a 1997, tedy t2sně před nejlepšími alby "Either/Or" a "XO". Skladbu "High Times" natočil při session pro album "Elliott Smith" z roku 1995.

Natasha Bedingfield - N.B. (SonyBMG)

Je to zhruba dva roky, co Angličanka Natasha Bedingfield zbourala svým debutem

"Unwritten"

a singly z něj většinu evropských hitparád a jistý úspěch zaznamenala i za Atlantikem. Po krátké odmlce opět nazrál čas na novou desku jednoduše nazvanou "N.B.", jež by měla předchozí úspěch potvrdit. První ochutnávkou, kterou si můžete poslechnout na jejím

myspace profilu

, je singl "I Wanna Have Your Babies". Celá deska je k dispozici na

msn.co.uk

.

Wilco - Sky Blue Sky (Warner Music)

Šestou studiovou deskou "Sky Blue Sky" se americká skupina Wilco bude snažit navázat na úspěchy předchozího alba "A Ghost Is Born" z roku 2004. To totiž získalo Grammy za nejlepší alternativní album a za nejlepší obal. Novinka nabízí tucet skladeb. Všechny ve formátu pro flashovou verzi QucikTimeu skupina streamuje na svém

webu

, ochutnávku v podobě písně "What Light" si mohou poslechnout i příznivci

myspace

.

Clou - Clou (Sony BMG)

Čeští zástupci popovější tváře emo-rocku natáčeli a průběžně míchali nástupce úspěšného debutu "Postcards" od loňského prosince ve čtyřech studiích zároveň. Z nahraných stop pak kapela vybírala to nejlepší. Výsledkem je album nazvané jednoduše "Clou", které obsahuje dvanáct skladeb. Jednu z nich - první singl "Snowy Wings" - umístili Clou na svůj

myspace profil

.

(recenze)

Jana Kirschner - Shine (Universal)

O novém albu Jany Kirschner jdou zprávy už nějaký čas, má to být jedna z prvních desek z bývalého Československa, která se bude prodávat hojně i v zahraničí, včetně Velké Británie. Kirschner dostala možnost spolupracovat s Rossem Cullumem (Enya, Tori Amos, Paul McCartney, Tears For Fears). Zatím jsme mohli slyšet pouze první singl, který Jana představila na několika akcích. Podle prvních dojmů by "Shine" mělo být křehké a vzdušné zároveň. "Shine" lze bezesporu označit za jednu z nejočekávanějších desek tohoto roku.

(recenze)

Carrie Underwood - Some Hearts

Tata Bojs - Kluci kde jste? (Warner Music)

Tucet nových skladeb nahrála pražská skupina Tata Bojs na svoji novou desku "Kluci kde ste?". Ta se původně měla jmenovat "Skupinová terapie", fanoušci však kapelu upozornili, že podobně se jmenuje album skupiny Desmod, a tak se Cais & spol. rozhodli svou novou řadovku přejmenovat. Prvním singlem se stala skladba "Pěšáci", kterou Tata Bojs vyvěsili i na svůj

myspace

a k níž v polovině uplynulého týdne natočili i videoklip.

(recenze)

Travis - The Boy With No Name (Sony BMG)

Tři roky trvalo skupině Travis než se "vzpamatovala" z relativně neúspěšné desky

"12 Memories"

. Ovšem jejich singly "Why Does It Always Rain On Me?" z druhého alba "The Man Who" a především "Sing" či "Flowers In The Window" z třetí desky

"The Invisible Band"

jim zajistily slušný dav věrných fanoušků, kteří se nyní dočkali novinky "The Boy With No Name". Ta se dle kolegy Böhma vrací zpět ke dvěma nejslavnějším a zároveň nejlepším deskám. O pravdivosti tohoto tvrzení se každý může přesvědčit na

jejich profilu myspace

, kde je celá deska ke slyšení.

(recenze)

Tipy na kino (1)

Shortbus

Režie: John Cameron Mitchell, USA, 2006, anglicky / české titulky, 114 min

Příběh, který se ze všeho nejvíce podobá nádherné barevné pohádce, nás zavede do království extravagantního Justina Bonda, místa plného sexu všeho druhu, emocí, lidských osudů a soudržnosti, na nikdy nekončící párty nazývanou Shortbus. Zde se protknou životy pozitivního a láskyplného Jamese a psychicky nevyrovnaného Jamieho žijících spolu v homosexuálním svazku, sexuální terapeutky Sophie, která sama nikdy nezažila orgasmus, citově vyprahlé Severin poskytující sado-maso služby, citlivého mladíka Setha hledajícího si partnera elektronickou cestou, ale i starosty města a mnoha dalších. Každý z nich řeší nějaký problém či frustraci, ale jak už to v pohádkách bývá, všechno dobře dopadne.
Úvodní střihová sekvence doprovázená animovanými celky města a svižnou hudbou nás upozorňuje, že budeme vrženi do cirkusového víru snímku, u kterého se nudit prostě nelze. Film chytlavě, zábavně a moderně tematizuje i ukazuje sexualitu, vše zcela otevřeným způsobem. Celý příběh je prosycen atmosférou lidské hřejivosti a pospolitosti komunity, do které nás zavádí, i celého New Yorku, kde se odehrává.

Skici Franka Gehryho

Režie: Sydney Pollack, USA, 2005, anglicky / české titulky, 83 min

Papírové čtvrtky, lepící páska a nesmírná představivost a troufalost bořit fyzikální zákony stačí Franku O. Gehrymu, aby každou svou další stavbou prohluboval pověst jednoho z nejgeniálnějších architektů současnosti. Jeho monumentální budovy z titanu a skla, betonu a oceli, dřeva a kamene se rodí rovnou jako trojrozměrné. Světové renomé a doživotní slávu zajistily Gehrymu mimo jiné stavby Guggenheimova muzea v Bilbau a koncertního sálu Walt Disney Concert Hall v Los Angeles, v českém kontextu se proslavil především projektem Tančícího domu na Rašínově nábřeží. Český divák má nyní jedinečnou příležitost seznámit se s Gehryho dílem v celé jeho šíři, aniž by opustil sedadlo svého oblíbeného kina: prostřednictvím dokumentárního filmu o životě, díle a především procesu tvorby Franka Gehryho. Film natočil během pěti let blízký Gehryho přítel Sydney Pollack, veřejnosti známý spíše jako režisér hraných filmů (Vzpomínky na Afriku, 1985 či Tootsie, 1982).

Babel

Režie: Alejandro González Ińárritu, USA, 2006, japonsky, francouzsky, španělsky, arabsky, anglicky / české titulky, 142 min

Dvojice Američanů, Richard a Susan, je na zájezdě v Maroku. Kvůli Susanině zdravotnímu stavu, ale musí svůj pobyt narychlo prodloužit...Chůva Amelia se bojí, že nestihne svatbu příbuzných v Mexiku. Spolu se synovcem se rozhodne, že tam tajně odjede i s opatrovanými dětmi... V Japonsku řeší mladá hluchoněmá dívka své psychické problémy, jež jsou způsobené jak sebevraždou matky, tak neschopností komunikovat s otcem... Synové marockého pastýře dostali od otce loveckou pušku, s níž hlídají ovce. Touha vyzkoušet zbraň je příliš velká, ale kulka letí dál, než mysleli... Babel je již třetím snímkem vzešlým z úspěšné spolupráce režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárrita a scenáristy Guillerma Arriagy (Amores Perros, 21 gramů). Stejně jako v jejich předchozích společných projektech se i nyní brilantně proplete několik zdánlivě nesouvisejících lidských osudů.